Back نظائر المنغنيز Arabic Isòtops del manganès Catalan Isotopes of manganese English Izotopoj de mangano Esperanto Anexo:Isótopos de manganeso Spanish ایزوتوپهای منگنز Persian Isotopes du manganèse French A mangán izotópjai Hungarian Isotop mangan ID マンガンの同位体 Japanese
Mangan (25Mn) je často řazen mezi monoizotopické prvky, i když se v přírodě kromě jeho jediného stabilního izotopu 55Mn vyskytuje ve stopových množstvích také kosmogenní 53Mn, jenž je s poločasem přeměny 3,74×106 let nejstabilnější z radioizotopů manganu. Známé umělé radioizotopy mají nukleonová čísla od 44 do 71, nejstabilnější z nich jsou 54Mn s poločasem 312,2 dne a 52Mn (5,591 d). Všechny ostatní mají poločasy pod 3 hodiny a většinou pod 5 sekund. Nejméně stabilní je 44 s poločasem pod 105 ns (poločas přeměny 45Mn není znám).[1] Byly také popsány tři jaderné izomery tohoto prvku.
Mangan patří k prvkům, které vznikají ve velkých množstvích ve velkých hvězdách krátce před výbuchem supernovy. 53Mn vzniká v horninách působením kosmického záření[2] a přeměňuje se na 53Cr s poločasem 3,74×106 let. Díky tomuto relativně krátkému poločasu přeměny se vyskytuje jen ve velmi malých množstvích. Měření obsahu izotopů manganu a chromu se často kombinují a využívají v izotopové geochemii a v radioaktivním datování. Poměry izotopů manganu a chromu zpřesňují data o rané historii Sluneční soustavy získaná z 26Al a 107Pd.
Hlavním způsobem přeměny u izotopů lehčích než stabilní je beta plus přeměna na chrom, u těžších izotopů beta minus přeměna na železo.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
- ↑ J. Schaefer. Terrestrial manganese-53 — A new monitor of Earth surface processes. Earth and Planetary Science Letters. 2006, s. 334–345. DOI 10.1016/j.epsl.2006.09.016. Bibcode 2006E&PSL.251..334S.